Je to případ pro URGENT?

Statistiky hovoří neúprosně: zdravotníci Oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc denně ošetří více než dvě stě pacientů přicházejících či přivážených sem s celou škálou různě závažných diagnóz. Značná řada z nich by však návštěvu tohoto velmi vytíženého pracoviště fungujícího v non-stop režimu nemusela absolvovat, stejně prospěšná by jim totiž byla cesta do lékárny či vyčkání na vyšetření u praktického lékaře nebo ambulantního specialisty. Podle kvalifikovaných odhadů je zbytečných asi 15 až 30 procent případů, které denně urgentem projdou. Výsledek? Mnohdy až neúnosné čekací doby a stres a nervozita na straně pacientů i přetíženého personálu.

Urgentní příjem: Co to vlastně znamená?

Urgentní příjem: Co to vlastně znamená?

Oddělení urgentního příjmu je klíčové místo v každé nemocnici, kde jsou pacienti přijímáni bez předchozího objednání, a to v případech, kdy je jejich zdravotní stav akutní nebo život ohrožující. Tato oddělení jsou přetížena nejen u nás v České republice, ale i po celém světě. Problém ale nastává, když se lidé na URGENT obrací s problémy, které nejsou ani akutní, ani život ohrožující.

Každý den přijme OUP Fakultní nemocnice Olomouc více než 200 pacientů. Podle odhadů lékařů by však 15–30 % z těchto pacientů nemuselo být vůbec ošetřeno na urgentním příjmu a mohli by svůj problém vyřešit jinou cestou. Takový scénář vytváří zbytečné fronty, prodlužuje čekací doby pro pacienty s vážnými problémy a vyčerpává zdravotní personál, který by se měl věnovat naléhavým případům.

Statistika neefektivního využívání urgentních příjmů

Statistika neefektivního využívání urgentních příjmů

Problém zneužívání urgentního příjmu je globální. Studie z Velké Británie odhadují, že až 37 % pacientů přicházejících na pohotovosti trpí stavy, které by mohl efektivně vyřešit jejich praktický lékař. V USA je toto číslo podobné – až 30 % návštěv urgentních příjmů by mohlo být řešeno ambulantně, mimo pohotovostní oddělení. V České republice statistiky ukazují, že přibližně 20–25 % návštěv na OUP by nebylo potřeba, kdyby lidé vyhledali svého praktického lékaře včas nebo si zakoupili vhodný volně prodejný lék v lékárně.

Mezi nejčastější banální problémy, se kterými lidé zbytečně míří na urgentní příjem, patří:

  • Běžné nachlazení: Rýma, kašel nebo mírná horečka mohou být často zvládnuty s klidem na lůžku a volně prodejnými léky.
  • Bodnutí hmyzem: Menší alergické reakce nebo svědění po bodnutí hmyzem lze řešit antihistaminiky z lékárny.
  • Kocovina: Návštěvy pacientů s příznaky přehnané konzumace alkoholu jsou bohužel běžné a naprosto zbytečné.
  • Lehčí poranění a odřeniny: Mnoho drobných úrazů, jako jsou odřeniny, puchýře či menší řezné rány, lze ošetřit doma nebo na místní pohotovosti.
Jak můžeme lépe využít zdravotní péči?

Jak můžeme lépe využít zdravotní péči?

Naším cílem je změna návyků veřejnosti a povzbuzení lidí, aby pečlivě zvážili, zda jejich zdravotní stav skutečně vyžaduje návštěvu urgentního příjmu. Pacienti by měli pamatovat na to, že praktický lékař je prvním krokem při řešení zdravotních obtíží, pokud se nejedná o akutní stavy. Praktici mají k dispozici širokou škálu možností léčby, a pokud je situace opravdu vážná, mohou pacienta sami doporučit na URGENT.

Pokud lidé trpí běžnými potížemi, jako je mírná bolest, nachlazení nebo alergická reakce, mohou se poradit v nejbližší lékárně, kde jsou farmaceuti vyškoleni poskytnout vhodná doporučení a léčebné přípravky.

Kdy na URGENT vyrazit?

Kdy na URGENT vyrazit?

Samozřejmě jsou situace, kdy je urgentní příjem nezbytný. Patří sem například:

  • Závažná trauma, nehody a poranění
  • Srdeční infarkt nebo silná bolest na hrudi
  • Mrtvice nebo podezření na mrtvici
  • Těžké alergické reakce s otoky a dýchacími obtížemi
  • Ztráta vědomí nebo křeče

V těchto případech není na co čekat a návštěva urgentního příjmu může zachránit život.

Poslední instance, nikoli první volba

Doufáme, že se nám podaří snížit zbytečné návštěvy na urgentním příjmu, a tím zlepšit dostupnost a kvalitu péče pro ty, kteří ji skutečně potřebují. Chceme zároveň připomenout, že zdravotní systém je záchrannou sítí pro urgentní případy a nikoliv místem pro řešení každodenních obtíží, které lze zvládnout mimo nemocnici.

Pokud máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, vždy je nejlepší nejdříve konzultovat situaci se svým praktickým lékařem. Urgentní příjem by měl být poslední instancí, nikoli první volbou.